Whitepass Ski Area – Nečekaný freeridový klenot v srdci Washingtonu

Whitepass Ski Area – Hodně neočekávaný higlight v srdci Washingtonských hor 

Po našem pilotním výletu do hor na Mt. Baker, kde prostě moc sněhu nebylo a taky dost pršelo, se vracíme do údolí navštívit kámoše v Seattlu. Naše plány jsou jenom rámcové, předpovědi moc nesledujeme a sekáme se u vína. Nakonec rozhodne lenost a přejíždíme jenom cca 90 minut jihovýchodně do méně známého resortu White Pass – svítí sluníčko a s epickým výhledem na Mt. Rainier se všechno jeví až skoro jarně. Sice to v tu chvíli nevíme, ale to se má HODNĚ rychle změnit.

01 – Mt. Rainer v kráse, jak se podle lokálů ukazuje jen párkrát za rok

Přijíždíme do horského sedla (proto White Pass), kde nás mega překvapuje (oproti Mt. Baker) metrový základ a celkově zimní atmosféra (později se dozvídáme, že letos se chovají zimní bouře divně a plní sněhem „nestandardně“ resorty z opačné strany). Odbočíme k první budově a vybíhá Andy z marketingu, že musím být Dan, že už nás vyhlíží a parking pro obytky je další odbočka , že si s námi pár lan dá! To nás hecne, rychle převlíkáme, a i přes menší kocovinu hecujeme odpolední (skoro jarní) shredy. 

02 – Easy touring a výhledy z Hogback mountain

Než se dostaneme k samotnému ježdění, nutno ještě dodat, že White Pass je menší resort v Cascade Range a je privátně vlastněn (!!!) farmáři z nedaleké Yakimy – je to oblast Washingtonu vyhlášená svojí obří produkcí ovoce, hlavně jablek. Je to tedy jeden z malá Amerických resortů, který se (zatím) ubránil tak říkajícímu „zwalmartování“ ze strany velkých korporací jako je Vail resorts a spol. To my rádi. Resort obsluhuje pět sedaček, z nichž čtyři jsou nové vysokorychlostní Doppelmayr, takže si člověk cestnou nahoru ani nestihne odpočinout. Navíc všechno tak nějak funguje interaktivně přes apku, což je oproti oldschool Bakeru trochu změna (neříkám lepší/horší, prostě změna!). Na americké středisko je celkem dost sjezdovek (neboli „groomers“ tak vyrážíme pojezdit s místním markeťákem a já zjišťuji, k jak velkému množství terénu je přístup jenom z lanovek. Což se bude hodit.

03 – Pigtail double, poslední z oldschool sedaček

První odpoledne s Andym jezdíme easy sjezdovky a trošku si osaháváme terén. Projezdíme všechny lanovky až dozadu za Couloir Express a jsme příjemně překvapeni ze dvou skutečností – 1. na super základ napadlo cca 20 cm nového, 2. nikde nikdo není. Jezdíme poctivě do čtyř a vracíme se na RV parkál, který je situovaný přímo pod lanovkou a jednoduše si ho můžete rezervovat online za 30 dolarů na noc. Přijíždíme k obytce a v okolí už hoří ohně a pijou se pivka, má to atmošku!

04 – Pivka a ohně s místníma hasičema měly atmošku, ranní vstávání né už tolik

V pátek má být hezky, tak je plán vyrazit brzo – což nám trošku překazí parta místních hasičů, co mají vedle oheň (a sud), no a my s nimi musíme pořádně podrmolit. Takže se nám daří vyrazit až po desáté, naštěstí to nemáme daleko. Je totální azuro tak berem tourovací vybavení a jedeme na nejvyšší bod resortu nad Couloir Express a užíváme si sluníčka. Já splita a Vendy svoje zánovní ski alpy. I přes naši kocovinu je to naprosto za odměnu – stačí šlápnout jen pár výškových metrů nad lanovku a už se otevírají nekonečné freeridové terény. My varížíme na Hogback moutain a vyzobáváme prašany okolo vršku. Potkáváme lokály a ti nám říkají, že takový den jako dnes je ve Washingtonu rarita, protože vidíme všechny tři místní legendární hory (a sopky): Mt. Rainier, Mt. Adam a Mt. Helen – a výhledy jsou teda top.

05 + 06 – Troška přepálenýho fotoshootingu na sluníčku. To prostě nešlo jinak. 

Náš plán byl zůstat do soboty, ale předpověď si začíná být jistá v tom, že v neděli začne padat a napadne až 2m nového sněhu – měníme plány, bookujeme permice na pondělí + úterý a místo sobotního ježdění s tisíci lidmi jedeme radši do údolí doplnit nádrže a lednici tak, abychom mohli na parkále pořádně zapadnout! Stane se to na hodinu přesně a od soboty odpoledne začíná nová epizoda našeho výletu. Říkejme tomu „WHITEROOM“.

07 a 08 – THE Whiteroom & Whitepass

Kdo zažil pořádný sněžení v severní Americe, nebyl by překvapen – Vendy překvapená byla a já začal být čím dál víc natěšen, když jsem pozoroval jak náš karavan během odpočinkové neděle a officu poctivě zapadává. Tak je jasný, co se bude dít, vstávat brzo a čekat na první lano!

09 – pondělní odpolko, jediných 5min slunce a naše Sista

Dost často se ve White Pass stává, že je pravá strana (Západní směr Couloir Express) zavřená kvůli větru, tak celé dopoledne jezdíme terény víceméně pod lanem Great White Express. Je pondělí, 50+ cm nového a lidí je hrstka, řady se nestojí. Trošku powder day fever je, ale za pár jízd se z toho dostávám. První jízdy doporučuji hned doprava na Rollers Cattrack a dropin zpět k lanovce, dále pak lesíky okolo Hourglass. Jako zábava na prvních 5-10 lapů ideál. Není moc vidět, pořád sněží a je -10 Celsia, tedy ideální podmínky! Otevírá se Basin Quad tak se přesouváme prozkoumat úplný západ resortu, od kterého si (kvůli západnímu větru) slibuji pořádně nasněženo a trošku závětří. A je nám přáno! Whitepass absolutně překvapil rozmanitostí, přístupem, terénem a podmínkama. Thanks!

A my děkujeme Danovi za super článek a report z poctivého amerického resortu!

10 – Vendul a její první Whiteroom experience – trošičku zmrzlá, ale hodně spokojená fotografka