Úspěšná česká kiterka, která k sobě bude hledat partnera na Olympiádu!

Je to přesně 8 let, kdy jsi dělala rozhovor pro FR možná jeden z prvních. Tehdy jsi na otázku, co budeš dělat za 10 let, odpověděla: „Doufám, že budu bydlet někde na pláži, kde fouká, svítí sluníčko se spoustou kamarádů.“ Deset let se blíží, už máš nějakou pláž, kde budeš bydlet nebo spíš tě to táhne zpět do ČR?

Pořád se ráda vracím do Čech, protože ráda cestuju a jsem pořád někde jinde po světe a nemám domov v zahraničí a zároveň si doma vždy dobře odpočinu. Domov na pláži pořád ještě nikde nemám, takže cíl a plán se změnil. 

Jak vnímáš kitesurfing v ČR, nemáme moc vhodné podmínky hlavně přes léto, a přesto je tento sport i u nás hodně rozšířený?

Vždycky když potkám česká kitery ve světě tak jsme hodně šťastná, protože jich moc není. Je super, když jsem třeba na závodech a přijdou ke mně Češi. Díky tomu, že jezdím Světový pohár a jezdím hodně po světě, tak moc českých kiterů neznám, protože jsem pořád v zahraničí. Spíš znám kitery z doby mých začátků, kdy jsme jezdili v ČR nebo do Německa s rodiči. Spíš taková ta první česká komunita. Samozřejmě bych ji chtěla zvětšit, je to i jeden z mých cílů.

Zúčastníš se nějakých českých závodů, i když nejsou na závodech profesionální kiteří, ale třeba jako podpora pro kitery, kteří mají závodní ambice?

A oni jsou nějaký český závody? 

 No jasný jsou, nikdo ti ještě neposlal pozvánku?

Ne, tak to jedu!

Jak by si popsala přípravy na závody psychika/fyzická příprava/čas na vodě a trénování triků?

Na závody se připravuju na vodě, kde se učím triky a kde se učím hlavně všechny ustát. Na závodech je velký tlak a uděláš jen to, co opravdu umíš. Připravuju se fyzicky a u holek to je hodně důležitý, protože na odjetí triků je potřeba síla. Holky, který třeba nemají takovou fyzickou přípravu tak nejsou tak dobré. Měla jsem třeba už přetrhané vazy na obou kolenech v 18 a 21 letech. Dělat vrcholový sport obecně je hodně náročný na tělo. Fyzická příprava je proto důležitá i s fyzioterapeutem. Nějakých 50 % je určitě fyzická příprava mimo vodu, když to někdo nedělá tak se dřív nebo později zraní.

Psychicky, to je na každým, jak se vypořádá se svým stresem, já jsem spolupracovala taky s mentálním trenérem. Mně nejvíc vyhovuje, když jsem v den závodů bezstarostná, šťastná  a nekladu si na sebe velký tlak. Nejlíp jezdím, když si to užívám. Musím se soustředit sama na sebe. Potřebuju se dostat do svojí zóny. Ráda se před závody koukám na svoje videa, kde dělám triky a pomáhá mi to si vizualizovat to, co bych chtěla dělat na vodě při závodech. Při závodech už se pak soustředím jen na techniku, jak udělat trik a jak ho ustát i když třeba přijde poryv větru. Taky to pak dělí kitery, kteří umějí  kitovat jen v super podmínkách a na ty, kteří to umí i v těch těžkých a umí se přizpůsobit. 

Máš nějakého trenéra, který tě připravuje na závody?

Teďka mám trenéra z Anglie, který se mnou jede do Dakhly, a budeme trénovat pár dni před závody. Hodně mi to pomůže, když bude u mě při závodech. Aby mě uklidnil psychicky a zároveň mi ukázal skóre triků. Trenéra mám od letoška a určitě to přináší úspěch.

Vím, že jezdíš od svých začátků značku North/Duotone. Zkoušela jsi někdy jiné značky, které by ti vyhovovali víc. A napadlo tě, že by si závodila někdy na jiných kitech?

Začala jsem jezdit North, když jsem byla malá, pak mě začal sponzorovat Snowboardel .Od tý doby, co jsem začala jezdit Světový pohár a dostala jsem se do mezinárodního týmu North, tak mě začali sponzorovat a víc si mě vážili. Neměla jsem důvod měnit sponzora i právě proto že Duotone je „number one“ mezi výrobcemi draků. Myslím, že i jiný freestyle draci od jiných značek jsou dobrý spíš si jako rider na ně musíš zvyknout. Pak jde i víceméně jezdit na všem.

Kde jsou tvoje nejoblíbenější destinace a kam se nejraději vracíš?

Mám hodně ráda Řecko, protože jsem se tam naučila kitovat a vracím se tam každý rok na různý spoty v Řecku. Libí se mi tam atmosféra a jejich lifestyle. Taky mám hodně ráda Brazílii, kam jezdím trénovat a Kapské město, protože tam je super život mimo kitování, dá se dělat spousty věcí. Nerada se třeba vracím do Číny, tam se mi moc nelíbí a Maroko taky nemám úplně oblíbené. Nic tam není, jen písek a vítr.

Co děláš, když zrovna nefouká ať už v ČR nebo když jsi zrovna někde v zahraničí? 

Když nefouká v zahraničí a jsem tam kvůli kitování tak to je samozřejmě blbý. Ale pracuju na tom, co mám udělat nebo poznávám místo, kde jsem, výlety, surf, běhání, ale většinou fouká ☺. Když nefouká doma, tak mi to moc nevadí. Chodím normálně trénovat do fitka, abych byla v dobrý kondici na kite a snažím se pracovat na marketingu když nekituju.

Jak vše financuješ je vše závislé jen na sponzorech a dá se kitováním uživit?

Sponzoři mi dávají peníze a pak z prodeje z vybavení -kitů a taky z výher závodů nebo z natočení reklamy. Taky pořádám kitecampy. Na začátku pokud chceš být profesionál, tak je asi nejlepší bydlet u moře, aby odpadly ty náklady na cestování, protože v ČR to moře chybí. Nebo musíš mít rodiče, kteří tě v začátku na trénink podpoří, než si najdeš sponzory. Být dobrý pro sponzory není jen být dobrý a vyhrávat, ale je tam taky silná stránka jak ten sport i sám sebe dokážeš zviditelnit.

Něco ze světových závodů. Účastníš se všech závodů GKA World  tour a v srpnu si úžasným úspěchem právě v jednom ze závodů na Fuerteventuře vyhrála. Co ti to přineslo a změnilo se tím něco?

Hlavně jsem to vůbec nečekala, že to vyhraju. Češi mě začali víc rozpoznávat, víc mě to zviditelnilo. Byl to taky můj sen vyhrát a zkontaktovalo mně spoustu partnerů a sponzorů.

Ted jsi se vrátila z Mauriciu, kde se jel další závod Světového poháru v kitebordingu, ale umístila ses na 5 místě. V čem byl rozdíl oproti předchozímu závodu, kde jsi vyhrála.

Chtěla jsem být na podiu. Ale v semifinále, jsem na sebe měla velký tlak. Problém byla psychická stránka. Chtěla jsem se o všechno postarat sama. Myslela jsem si, že když bude někdo se mnou, kdo mi třeba předá kita, tak mě to rozhodí. Měla jsem malýho draka a nejela jsem ho vyměnit na pláž, protože jsem nechtěla ztratit výšku v boxu a taky jsem se nezeptala, jaký trik potřebuju, abych se dostala do finále. Proto si teď beru do Maroka trenéra.

V roce 2024 by měl být kitesurfing na olympiádě a nejspíš to bude na hydrofoilech ve dvojících. Máš v plánu se ubírat i touto cestou?

Na olympiádu určitě chci jet a je to jeden z mých snů. Chci trénovat a být dobrá, nechci tam jen jet, abych se účastnila, ale opravdu tam něco předvedla.

Máš už představu, koho by sis vybrala k sobě? 

Určitě ještě nikoho k sobě nemám a budu k sobě někoho hledat!

Poslední dobou jsi hodně vidět i na vlnovce máš v tomto směru také závodní ambice?

Mám, ale dělám to hlavně kvůli tomu, že mě to baví. Teď jsem na Mauriciu jezdila největší vlny, který jsem kdy jezdila, a je to úplně něco jinýho než freestyle. Při sjíždění vlny je tolik adrenalinu a síly v tý vlně. Už vím, proč tak všichni milují surfing. Nemůžu říct, co mě teď baví víc, chci dělat oboje a chtěla bych v tom i závodit.

Budeš chtít, aby jednou tvoje děti kitovaly?

Pokud budou chtít naučit tak je naučím. Ale nevím, co budu dělat třeba za 10 let. Nevím, kde budu bydlet, jestli v ČR nebo zahraničí. 

Myslíš, že kdyby ses narodila v zahraničí a vyrůstala tam, mělo by to vliv na to, že bys byla třeba více úspěšná? Nebo to nehraje roli.

Já si myslím, že to nehraje roli. Musím hlavně poděkovat svým rodičům, protože když jsem byla malá, tak mě brali k moři a mohla jsem kitovat celé léto. Jen v zimě jsem jezdila na snowboardu. Po maturitě jsem se rozhodla odjet na rok pryč. Moje touha být pořád na kitu mě přivedla k závodění, právě proto, abych získala sponzory a mohla být pořad na kitu a zároveň být samostatná. Rodiče mě nijak do kitu a závodění netlačili a já jsem si vice šla svojí cestou. Možná kdybych se narodila v jiném státu tak bych ten sport ani nedělala, protože by mi ho nikdo neukázal.

V momentě kdy skončíš se závoděním. Co budeš dál dělat?

Myslím, že tím jak dělám tenhle sport, tak jsem inspirace pro hodně začínajících a mladých kiterů a kiterek. A chci, abych byla do budoucna ještě víc inspirativní, aby viděli, že se na tom musí pracovat tvrdě, aby se člověk někam dostal. Ráda bych pomohla i dětem, aby se díky tomuhle sportu dostali do zahraničí. V budoucnu až přestanu závodit, což zatím není úplně blízko. Až mi bude přes 30 tak asi nebudu závodit s 20letými a nebudu se s nimi prát o první místo. Ale třeba wave se dá jezdit určitě delší dobu.

Začínám si taky tvořit svoji značku, plavky a sportovní oblečení do fitka a pro vodní sporty. Vybudovat si značku na základě mého jména.  Zároveň ráda cvičím ve městě, takže to trochu směřovat i tímto směrem. Jde to sice trochu pryč s kitebordingu, ale v ČR pořád tolik lidí ještě  nekituje. 

Jsi hodně aktivní na sociálních sítích. Jaký to je důvod?

K tomuhle sportu ta reklama je potřeba. I když jsi mezi nejlepšími na světě, tak buď si tu reklamu udělám sama, nebo jí nemám. Není to třeba jako v tenise, kde je ta reklama automatická. Mě to zároveň baví dávat fotky a videa z různých míst a sdílet s lidmi co dělám, zároveň mi přichází další návrhy na spolupráci. 

Je pro tvoje partnery důležitý jestli vyhraješ SP nebo jsi vidět v mediích?

Mám štěstí, že sponzoři na mě netlačí. Kdybych zrovna nezávodila, tak jim to sice úplně jedno není, ale mám si jít svojí cestu. Závody jsou důležitý, ale hlavním důvodem závodů je aby tam byli ti nejlepší kiteři, samozřejmě to přináší i trochu reklamy. Umístění na stupních vítězů jsou super, ale na druhou stranu když mám dost lidi na sociálních sítích a pak udělám nějaký výlet a je to sledovaný, tak to je taky pro sponzory důležitý.

Nějaké další plány do budoucna mimo to co tady padlo?

Mimo to co tady padlo asi ne. Hlavní bude olympiáda, dál jezdit Světový pohár a začít vice rozvíjet  svojí značku.

Díky moc za rozhovor a přejeme hodně úspěchů! 

Sleduj Paulu na instagramu: